RPSN vs. úrok: rozdíl vysvětlený na jedné konkrétní půjčce

Loni v září jsem potřeboval 80 000 Kč na rekonstrukci koupelny, kde nám po dvaceti letech začala prosakovat vana do bytu pod námi. Sousedka byla trpělivá zhruba deset dní, pak přišel dopis od správce domu. Termín od instalatéra jsem měl na začátek října, zálohu chtěl 45 tisíc předem.

Na spořicím účtu jsem měl 22 tisíc, což nestačilo ani na tu zálohu. Prodat něco jsem neměl co, půjčit od rodiny jsem půl roku předtím už jednou zkoušel a nechtěl jsem to opakovat. Zbývaly dvě nabídky, které mi během jednoho odpoledne přišly do e-mailu.

Vybral jsem tu s nižším úrokem, protože to mi přišlo logické. Byla to chyba, která mě podle vlastního přepočtu stála 9 376 Kč. Tady je celý ten výpočet, řádek po řádku, i s tím, kde přesně jsem se nechal nachytat.

Dvě nabídky, které vypadaly skoro stejně

První nabídka měla úrok 7,9 % ročně, žádný poplatek za sjednání a žádné povinné pojištění. Druhá měla úrok 6,9 %, poplatek za sjednání 4 000 Kč a pojištění schopnosti splácet za 149 Kč měsíčně.

Poradce u druhé nabídky mi rozdíl v úroku podtrhl propiskou. O pojištění řekl, že je to formalita a že se dá po třech měsících vypovědět, což se nakonec ukázalo jako polopravda — vypovědět jde, ale pak se sazba vrací na 8,4 %.

Obě smlouvy uváděly RPSN. U té první 8,2 %, u té druhé 14,5 %. Já se na to číslo tehdy podíval, přečetl jsem ho jako nějakou technickou hodnotu pro regulátora a šel dál.

Čísla vedle sebe

Parametr	Nabídka A	Nabídka B
Půjčená částka	80 000 Kč	80 000 Kč
Doba splácení	48 měsíců	48 měsíců
Úroková sazba	7,9 % p.a.	6,9 % p.a.
Poplatek za sjednání	0 Kč	4 000 Kč
Povinné pojištění	0 Kč	149 Kč měsíčně
Měsíční splátka celkem	1 949 Kč	2 061 Kč
Reálně vyplaceno na účet	80 000 Kč	76 000 Kč
Celkem zaplaceno	93 552 Kč	98 928 Kč
RPSN	8,2 %	14,5 %

Tabulka ukazuje reprezentativní příklad poskytovatele. Konkrétní nabídka, kterou jsem dostal, se od něj lišila — popisuji ji níže.

Rozdíl v celkové zaplacené částce je 5 376 Kč. K tomu je ale potřeba přičíst 4 000 Kč, které mi u nabídky B na účet vůbec nedorazily, protože si je poskytovatel strhl rovnou. Dohromady tedy 9 376 Kč za tu samou koupelnu.

Co přesně měří úroková sazba

Úroková sazba je cena samotných zapůjčených peněz a nic jiného. Říká, kolik procent ročně platíte z dosud nesplacené jistiny.

Jenže půjčka se skládá i z věcí, které s jistinou nesouvisejí. Poplatek za sjednání, poplatek za vedení úvěrového účtu, pojištění, poplatek za změnu splátkového kalendáře, poplatek za zaslání papírového výpisu.

Ani jedna z těch položek se do úrokové sazby nepromítne. Poskytovatel proto může úrok stlačit velmi nízko a náklady si vybrat jinudy — a přesně to je model, který jsem u nabídky B podepsal.

Pomáhá mi představa účtenky z obchodu. Úrok je cena zboží, RPSN je částka dole na účtence včetně obalu, dopravy a servisního poplatku. Nikdo nesrovnává obchody podle ceny zboží bez dopravy, u půjček to ale děláme pořád.

Pro pořádek dodám, že ani nižší úrok není bezcenná informace. Když jsou dvě nabídky jinak identické a žádné poplatky ani pojištění nemají, rozhoduje úrok a RPSN vyjde prakticky stejně — jen se to v praxi stává málokdy.

Co všechno spadne do RPSN

RPSN, tedy roční procentní sazba nákladů, je počítána tak, aby zahrnula všechny povinné platby spojené s úvěrem. Úrok, poplatky, povinné pojištění, náklady na zprostředkování.

Klíčové slovo je povinné. Když je pojištění dobrovolné a vy si ho přesto sjednáte, do RPSN se nezapočítá. Poskytovatelé to vědí a část nákladů se ráda schová do produktů, které jsou formálně volitelné, ale nabízejí se způsobem, po kterém si je většina lidí sjedná.

Metodika výpočtu je daná zákonem a je pro všechny stejná, takže RPSN je z definice jediné číslo, které se dá mezi nabídkami férově porovnat. Pokud vás zajímá samotný vzorec a jak si ho spočítat v tabulce, rozebral jsem ho v článku jak spočítat RPSN.

Kde se v mé nabídce rozdíl schoval

Poplatek 4 000 Kč byl u nabídky B stržen z vyplacené částky. Podepsal jsem smlouvu na 80 000 Kč, na účet mi dorazilo 76 000 Kč a úrok se počítal z celých osmdesáti. Instalatérovi jsem pak musel zbývající čtyři tisíce doplnit z vlastních.

Pojištění za 149 Kč měsíčně vypadá jako drobnost. Za 48 měsíců je to 7 152 Kč, tedy skoro devět procent z půjčené částky.

Když tyhle dvě položky složíte dohromady, dostanete přesně ten skok z 6,9 % na 14,5 %. Nižší úrok byl reálný, jen zaplatil sám sebe a ještě něco navrch.

Jedno číslo, které vám RPSN neřekne

RPSN je procento, a procento se vždycky vztahuje k době trvání. Dvě půjčky se stejným RPSN, ale různou dobou splácení, vás budou stát velmi rozdílné peníze.

Kdybych si těch 80 000 Kč vzal při RPSN 8,2 % na 84 měsíců místo 48, splátka by klesla na zhruba 1 246 Kč a znělo by to lákavě. Celkem bych ale zaplatil kolem 104 700 Kč, tedy o víc než jedenáct tisíc navíc oproti čtyřleté variantě.

Proto se dívám vždycky na dvě čísla současně: na RPSN a na celkovou zaplacenou částku. První říká, jak drahé jsou ty peníze, druhé říká, kolik reálně odejde z domácnosti.

Kdy je RPSN naopak zavádějící

U krátkých půjček RPSN nafoukne i poměrně malý poplatek do absurdní výše. Když si půjčíte 5 000 Kč na třicet dní a zaplatíte 250 Kč, RPSN vyjde ve stovkách procent, přestože reálně přeplatíte dvě stě padesát korun.

Neznamená to, že jsou takové půjčky levné. Znamená to, že u splatnosti do několika měsíců je RPSN špatné měřítko a je lepší se ptát rovnou na celkovou částku k úhradě v korunách.

Právě u těchhle produktů se člověk nejrychleji dostane do potíží, protože jedno prodloužení splatnosti vede k druhému. Signály, podle kterých se to pozná včas, jsem sepsal v článku o příznacích dluhové spirály.

Druhý případ, kdy RPSN klame, je revolvingový úvěr nebo kreditní karta. Tam se čerpá opakovaně a v různé výši, takže poskytovatel musí RPSN spočítat na modelovém scénáři, který se s vaším chováním nemusí potkat ani vzdáleně.

Kdo kartu splácí vždycky do konce bezúročného období, zaplatí nula. Kdo splácí jen povinné minimum, se dostane výrazně nad inzerovanou hodnotu. Jedno číslo tady prostě nemá šanci popsat dvě tak odlišné situace.

Jak jsem si to přepočítal sám

Nepotřebujete k tomu nic než tabulkový editor a funkci pro vnitřní výnosové procento. Do prvního řádku dáte částku, která vám reálně přijde na účet, tedy 76 000 Kč jako kladné číslo.

Pod ni napíšete 48 řádků se splátkou 2 061 Kč jako záporná čísla, včetně pojištění a všech měsíčních poplatků. Funkce vám vrátí měsíční sazbu, kterou umocníte na dvanáctou a odečtete jedničku.

Mně vyšlo 1,132 % měsíčně, po přepočtu 14,5 % ročně. Sedělo to na desetinu procenta s tím, co bylo napsané ve smlouvě, kterou jsem si přečetl až po podpisu. Celý ten výpočet zabere osm minut a je to nejlépe investovaný čas v celém procesu.

Co s tím udělá nový zákon

Situace se během letoška výrazně mění. Vláda v březnu 2026 schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která do českého práva převádí evropskou směrnici CCD2 a poprvé zavádí zákonný strop ceny půjček; sněmovna ji podpořila v dubnu 2026.

U standardních úvěrů má být zastropována RPSN, u malých krátkodobých půjček celkové náklady úvěru. Ministerstvo financí strop opřelo o dosavadní judikaturu, podle níž je úrok do trojnásobku bankovních zápůjčních sazeb ještě v souladu s dobrými mravy, zatímco čtyřnásobek už nikoli — v dnešních číslech to vychází zhruba na padesát procent. U krátkodobých úvěrů do 20 000 Kč se limit skládá z paušálních 2 000 Kč a částky odvozené od výše a délky úvěru.

Účinnost se plánuje na 20. listopadu 2026, což je termín daný směrnicí. Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů proti stropu namítá, že část nízkopříjmových žadatelů se přesune na neregulovaný trh, a navrhuje hranici kolem osmdesáti procent. Než zákon nabude účinnosti, ověřte si aktuální stav — legislativní proces se může posunout.

Na co se ptát před podpisem

Ptejte se nejdřív na jedinou věc: kolik peněz mi reálně přijde na účet. Ne kolik je napsáno ve smlouvě, ale kolik uvidím na výpisu.

Druhá otázka zní, kolik zaplatím dohromady za celou dobu splácení. To číslo musí být ve smlouvě uvedené a poskytovatel vám ho musí sdělit i před podpisem.

Třetí otázka se týká pojištění. Zeptejte se výslovně, jestli je povinné, a pokud vám řeknou, že ne, nechte si to napsat a nesjednávejte ho. Když se po odmítnutí zvedne sazba, jako se to stalo mně, není to dobrovolné pojištění, ať už to ve smlouvě stojí jakkoli.

Než začnete porovnávat, mrkněte se i na to, jak vypadají podmínky u zavedeného hráče — svoji zkušenost s procesem u Cofidisu popisuju včetně toho, co mě u nich zaskočilo.

Co bych udělal jinak

Nabídku B splácím jednatřicátý měsíc a zbývá mi sedmnáct splátek. Předčasně splatit se mi nevyplatí, protože bych sice ušetřil na úrocích zhruba 4 300 Kč, ale těch 76 tisíc bych si musel odněkud vzít.

Kdybych to měl znovu, otevřel bych obě smlouvy vedle sebe a hledal jediné číslo — RPSN. Trvá to minutu a v mém případě to bylo devět a půl tisíce korun za tu minutu.

Neříkám, že nižší RPSN vyhrává vždycky. Když potřebujete odklad splátky, mírnější přístup při výpadku příjmu nebo jistotu, že vám poskytovatel zvedne telefon, může mít smysl připlatit si. Jen ať je to vaše vědomé rozhodnutí, a ne důsledek toho, že vám někdo podtrhl propiskou to menší z dvou čísel.

---

Tento článek obsahuje osobní zkušenosti autora a slouží pouze k informačním účelům. Před uzavřením jakékoli finanční smlouvy si vždy pečlivě prostudujte aktuální podmínky přímo u poskytovatele.

Zdroj k připravované regulaci: tisková zpráva Ministerstva financí ČR (mf.gov.cz).