Sloučení půjček se vyplatí jen tehdy, když klesne celková cena dluhu

Nižší měsíční splátka po sloučení vypadá jako úleva, jenže cena dluhu se měří jinde. Kdy se vyplatí sloučení půjček, ukáže až součet všeho, co celkem zaplatíte, ne výše jedné splátky. Kdo konsolidaci bere hlavně kvůli klidu na účtu, často zaplatí navíc desítky tisíc. Níže najdete výpočet na jednoduchém příkladu a pravidla, podle kterých poznáte, zda vám sloučení pomůže, nebo jen odloží problém.

Splátka není cena dluhu

Měsíční splátka říká, kolik vám odejde z účtu, ne kolik za půjčku zaplatíte celkem. Pokud se doba splácení prodlouží, splátka klesne, ale úroky se počítají déle. Celková částka ke splacení proto může vyjít vyšší, i když sazba vypadá lépe.

Další zkreslení přináší průměrná sazba. Při sloučení se úrok řídí novým úvěrem a jeho podmínkami, nikoli průměrem starých. Pokud jste měli jednu levnou půjčku a dvě drahé, nová sazba může levnou půjčku zdražit.

Spolehlivé měřítko je roční procentní sazba nákladů a hlavně celková částka, kterou splatíte. Obě čísla uvede věřitel v předsmluvních informacích. Porovnávejte je s tím, co vám zbývá zaplatit u stávajících půjček.

Modelový příklad: tři půjčky v jedné

Představte si tři půjčky se zůstatkem dohromady 150 000 Kč, splátkami 6 000 Kč měsíčně a třiceti měsíci do konce. Celkem zaplatíte 180 000 Kč. Nová půjčka na 150 000 Kč při úroku kolem 12 % ročně dopadne podle délky takto (bez poplatků, čísla jsou zaokrouhlená).

Varianta	Splátka	Doba	Celkem zaplatíte
Ponechat stávající	6 000 Kč	30 měsíců	180 000 Kč
Sloučení na 36 měsíců	asi 4 980 Kč	36 měsíců	asi 179 400 Kč
Sloučení na 60 měsíců	asi 3 340 Kč	60 měsíců	asi 200 200 Kč

Delší splácení zlevní splátku o víc než čtyřicet procent, ale dluh se prodraží zhruba o dvacet tisíc. Kratší varianta se téměř vyrovná původním podmínkám. Rozhodnutí tedy závisí na tom, zda potřebujete hlavně zlevnit měsíc, nebo celý dluh.

Tři cesty a co se u nich zvažuje

První cestou je ponechat vše, jak je. Je to dobré, pokud splátky zvládáte a sazby nejsou vysoké. Nejnižší riziko, nejmenší papírování.

Druhou cestou je splatit nejdražší půjčku mimořádně a ostatní ponechat. Úroky ušetříte tam, kde jsou nejvyšší, a nepodepisujete nový dluh. Vyžaduje to mít volné peníze nebo prodat něco nepotřebného.

Třetí je sloučení. Má smysl, pokud získáte výrazně nižší sazbu nebo potřebujete uklidit chaos s několika termíny. Hlídejte, zda nová doba splácení není delší, než skutečně potřebujete.

Skryté náklady konsolidace

Předčasné splacení původních půjček může být zpoplatněno. Věřitel smí požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů v zákonných mezích, takže se nasčítá víc smluv, víc drobných částek. Zjistěte je u každé půjčky zvlášť.

Nový úvěr může mít poplatek za sjednání, vedení nebo pojištění. Pojištění schopnosti splácet bývá nabízeno jako samozřejmost, ale je často dobrovolné. Vždy zkontrolujte, co je povinné a co volitelné.

Konsolidace se někdy nabízí se zajištěním nemovitostí. Zástava domu na malý dluh je vysoké riziko, protože při nesplácení hrozí ztráta bydlení. U spotřebitelského úvěru lze odstoupit do 14 dnů, takže využijte čas k přepočtu.

Kdy sloučení opravdu pomůže

Pomůže, když nová sazba je výrazně nižší než u většiny starých půjček a celková částka klesne. Také tehdy, když máte více drahých dluhů, třeba kreditní kartu a nebankovní půjčku, a nahradíte je jedním levnějším. Tam je úspora nejpatrnější.

Pomůže i při organizačním chaosu. Pokud pravidelně zapomínáte na termíny a platíte penále, jeden termín ušetří víc než drobná změna sazby. Ověřte, že úspora na penále převyšuje poplatky.

Pomůže také po změně příjmů, když po delší době zase můžete splácet pravidelně. Pak je vhodné kratší sloučení, ne nejdelší možné. Vyhnete se vybírání úroků navíc.

Kdy sloučení jen prodlouží dluh

Nepomůže, pokud po sloučení dál vznikají nové dluhy. Uvolněné splátky se pak využijí na další nákupy a za rok dlužíte víc než před konsolidací. To je nejčastější pád.

Nepomůže, když je důvodem zadlužení dlouhodobý nedostatek příjmu. Jedna půjčka ho nevyřeší, jen odloží. V takovém případě se hodí rozbor rozpočtu a konzultace s dluhovou poradnou.

Nepomůže ani nabídka, která slibuje „vyřešení všech dluhů“ bez zjevných podmínek. Porovnejte ji s příkladem výše a hledejte celkovou částku. Pokud ji poskytovatel odmítá uvést, hledejte jiného.

Zdroje

• Česká národní banka
• Finanční arbitr
• Ministerstvo financí ČR