5 kroků, jak sestavit rozpočet před půjčkou

Věřitel počítá, kolik vám může půjčit, vy musíte spočítat něco jiného: kolik budete schopni každý měsíc splácet, aniž byste škrtali jídlo nebo nájem. Jak sestavit rozpočet před půjčkou tak, aby výsledek nebyl jen hrubý odhad, ukazuje těchto pět kroků. Potřebujete jen výpisy z účtu za poslední tři měsíce, seznam stálých plateb a půl hodiny klidu. Na konci poznáte, jakou splátku domácnost unese a zda je půjčka vůbec rozumné řešení.

Proč počítat dřív, než požádáte

Žádost o půjčku obvykle začíná otázkou, kolik chcete. Správně by měla začínat otázkou, kolik můžete měsíčně dát. Rozdíl je zásadní, protože schválená částka neříká nic o tom, zda ji unese vaše domácnost.

Věřitel hodnotí příjmy a závazky podle svých pravidel. Nevidí, že vám za půl roku končí smlouva na dobu určitou nebo že čekáte dítě. Vaše vlastní čísla jsou proto přesnější než jakýkoli schvalovací proces.

Rozpočet navíc ukáže, zda se půjčka vůbec vyplatí. Někdy je lepší výdaj odložit nebo upravit, než se zavázat na několik let. Půjčka bez předchozího výpočtu je jedním z nejčastějších začátků dluhových problémů.

Krok 1: sečtěte všechny pravidelné příjmy

Počítejte s čistým příjmem, tedy s částkou, která vám skutečně dorazí na účet. Zahrňte mzdu, rodičovský příspěvek, výživné nebo pravidelnou brigádu, ale jen tehdy, pokud je stálá. Nejisté odměny a prémie nechte stranou.

Pokud máte kolísavý příjem, vezměte průměr nejhorších tří měsíců, ne nejlepších. Osoby samostatně výdělečné by měly odečíst odvody a daně, které je čekají. Doporučuje se počítat konzervativně.

Příjem partnera zahrňte jen tehdy, když budete oba ručit za půjčku nebo když hradíte společné výdaje. Jinak se rozpočet zkreslí. Sepište čísla na jeden papír nebo do tabulky.

Krok 2: odečtěte pevné výdaje

Pevné výdaje jsou ty, které platíte vždy a ve stejné výši: nájem nebo hypotéka, energie, internet, telefony, pojištění, jízdné a stávající splátky. Projděte výpisy a ověřte i roční platby, třeba pojistky nebo poplatky. Rozepsané na měsíce mohou překvapit.

Nezapomeňte na drobné opakující se platby, jako jsou předplatné, členství nebo spoření. Zrušit zbytečné je nejlevnější způsob, jak získat prostor ve výdajích. Jedna zapomenutá položka za několik set korun za měsíc znamená tisícovky ročně.

Splátky stávajících úvěrů a kreditní karty patří k pevným výdajům, i když je platíte neochotně. Pokud je takových závazků víc, samostatná půjčka situaci spíš zhorší. Zvažte nejprve jejich sloučení nebo snížení.

Krok 3: započítejte proměnné výdaje a rezervu

Jídlo, drogerie, oblečení, zábava, léky a pohonné hmoty se mění každý měsíc. Vezměte průměr tří měsíců z výpisů, ne odhad z hlavy. Většina lidí své běžné výdaje podceňuje.

Do rozpočtu patří také rezerva na nečekané věci, jako je oprava spotřebiče nebo zubař. Rozumné je vyhradit si každý měsíc malou částku, která se při nevyužití přelévá do úspor. Bez rezervy se první nečekaný výdaj změní v další půjčku.

Jednorázové roční náklady, jako dovolená, vánoční dárky nebo školní pomůcky, rozdělte na dvanáct dílů. Pak je máte v rozpočtu průběžně, ne jen v měsíci, kdy přijdou. Tím se předejde pocitu, že peníze mizí neznámo kam.

Krok 4: spočítejte volnou částku a bezpečnou splátku

Volná částka je příjem minus pevné výdaje, proměnné výdaje a rezerva. Ilustrační příklad ukazuje domácnost s čistým příjmem 28 000 Kč měsíčně.

Položka	Částka měsíčně
Čistý příjem	28 000 Kč
Pevné výdaje	15 500 Kč
Proměnné výdaje	7 500 Kč
Rezerva	1 500 Kč
Volná částka	3 500 Kč

Volných 3 500 Kč neznamená splátku 3 500 Kč. Rozumné je počítat zhruba s polovinou, tedy kolem 1 750 Kč, aby zůstal prostor pro výkyvy. Zbytek ochrání domácnost, když příjem na čas klesne nebo vzrostou ceny. Přesný poměr je věcí vaší situace, tato polovina je jen orientační pravidlo.

Vynásobte splátku počtem měsíců a získáte horní hranici, kterou lze rozumně splatit. Úrok k tomu přičtěte při porovnávání nabídek. Z těchto čísel pak vyjde, kolik si můžete půjčit, ne naopak.

Krok 5: otestujte rozpočet na horší scénář

Zkuste si vypočítat, co by se stalo, kdybyste na dva měsíce přišli o desetinu příjmu nebo vzrostly náklady na energie. Když se vám v takovém scénáři výpočet nevejde, splátka je příliš vysoká. Lepší je zjistit to teď než po podpisu.

Ověřte, zda máte aspoň malou finanční rezervu na pár splátek. Pokud ne, nejprve ji budujte, a teprve pak berte závazky. Rezerva ve výši jednoho měsíce výdajů je dobrý začátek, tři měsíce jsou lepší cíl.

Splátky počítejte s ohledem na změny, které předem znáte, například začátek školního roku nebo konec rodičovské. Rozpočet dělejte vždy podle nejhoršího očekávaného měsíce. Dá se to udělat v tabulkovém programu i na papíře.

Kdy půjčku brát a kdy ne

Půjčka dává smysl, když splátka vychází bezpečně z volné částky, účel je přínosný a rezerva nebyla vyčerpána. Typicky jde o nezbytnou opravu, nákup věci, která vydrží, nebo sloučení dražších dluhů do levnějšího. I tehdy porovnejte více nabídek podle RPSN.

Půjčku si naopak nebrat, pokud volná částka vychází nulová nebo záporná, pokud nemáte jistotu příjmu, nebo pokud ji potřebujete na splácení jiných dluhů. Také ji odložte, kdy se splátka vejde jen díky dalšímu přesčasu. Zde je půjčka past.

Při záporném výsledku hledejte jiné řešení: snižte výdaje, prodlužte plánování, požádejte o pomoc v rodině nebo se obraťte na dluhovou poradnu. Odmítnutí půjčky je někdy to nejlepší, co se může stát. Rozpočet vám poslouží i pro příští rozhodnutí.

Zdroje

• Česká národní banka
• Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
• Česká obchodní inspekce